Hole, vole
Není to tak dávno, co jsem si říkal, že jsem již dlouho nepřidal žádný příspěvek. Událost z minulého týdne, stráveného v lyžařské škole v Alpách, v Heiligenblutu, mi k tomu ovšem dodala nemalý podnět, bohužel.

Hole...
Před začátkem této lyžařské sezóny jsem obnovil část svého lyžařského vybavení a stal jsem se majitelem parádních holí Leki Carbon 14 S v kombinaci s ještě parádnějšími rukavicemi Leki WC Racing Titanium S. Během letošní sezony jsem s nimi již pár dnů nalyžoval, tedy asi 30, a zdůrazňuji, že s ničím jiným se už nikdy nechci potkat.
Během lyžařské školy v Heiligenblutu jsem strávil pár dnů indivindy výukou malého Maxe. Byly mu 4 roky a byl to začátečník. V tomto případě jsou lyžařské hole ještě spíše na obtíž, než že by mu nějak pomáhaly, a tak jsem i já jezdil bez holí, které jsem jeden inkriminovaný den odložil u hospody na Scharecku, kde jsem se celý týden pravidelně potkával u oběda s dalšími klienty.
Jeden z posledních dnů, cestou právě na oběd, jsem se prohnal okolo místa, kde jsem ráno odložil zmíněné hole a po chvíli mi ťuklo, že jsem neviděl. Aj, skutečně tam nebyly. Následovala obhlídka hospody, jejího okolí, pár dotazů na vlekaře a pak už nezbylo nic než gulaschsuppe.
Během oběda jsem byl od některých přísedících několikrát oceněn za můj smysl pro charitu, protože tato oběť nebyla první. Nicméně nebyl jsem, i přes zvýšené charitativní cítění, nijak potěšen.
Kde se tu vzaly?
Odpoledne pokračovalo bez holí, i přestože to bylo v plánu, nic jiného mi stejně nezbylo, okolo patnácté jsem předal Maxe a ještě si jednou vyjel nahoru na Schareck, na závěrečné svezení. Po výstupu z lanovky, cestou ke sjezdovce jsem před vchodem do hospody spatřil hole Leki Carbon 14S dlouhé 130cm... stejný ročník, tedy design. Zajímavé, že? Zajímavé také bylo, že byly opřeny u lyží s dámským designem dlouhým tak 145-150cm. Napadlo mne, jak asi bude vysoká paní, která jezdí na takto "dlouhých" lyžích a proč má asi tak dlouhé hole...? Nicméně jist jsem si nemohl být ničím, prošel jsem se ještě tedy nenápadně kolem a kolem a objevil další hole. Tentokrát dámské, běžné práskačky, dlouhé třeba 115cm. Inu tutovka zdá se. Posadil jsem se tedy před hospodu a čekal, kdo vyleze a chopí se mých holí.
Důvtipná historka
Po několika minutách vylezli 3 německy hovořící osoby, paní ve středním věku a pár přibližně v mém věku. Stoupli si k pultíku a zapálili žváro. Netrvalo jim dlouho zjistit, že je celkem nápadně pozoruju. V tu chvíli se začali bavit výrazně tišeji, až šeptat. Po žváru se starší paní vydala po vlastní ose a pár se otočil směrem k mým holím. Chlapec se chopil prkna a dívka snad svých 145cm dlouhých lyží a mých 130cm dlouhých holí. Zvedl jsem se a vysvětlil jim, že ty hole jsou moje a ty její jsou kratší a visí jinde. No, mírně mi překvapili celkem důvtipnou historkou o tom, že ona svou hůl včera zlomila, a tak jí na dnešek půjčil přítel hole své, přesněji mé a on že si vzal dnes prkno, protože na něm také umí a hole nepotřebuje. Hm, co s tím? No po tom, co jsme ti to vzájemně a stále intenzivněji asi třikrát zopakovali se pár vydal po sjezdovce dolů. Já jsem je celkem bezproblémů následoval a vše konzultoval po vysílačce s Onřejem. Velmi zajímevé bylo pozorovat slečnu s mými holemi, jak je veze pod paží, protože jí dosahovaly přibližně k bradě. Jednoduše, v tuto chvíli jsem si byl naprosto jist, že to jsou moje hole, nikoliv jejího přítele, ale pořád jsem nevěděl, jak tuto eskapádu elegantně zakončit.
Nejvíce by se mi asi ulevilo, kdybych slečnu vyexpedoval z nejbližšího srázu přímo do údolí (bez holí) a jejího přítele na místě rozčtvrtil. Ale přeci jen, když máte na sobě obrandovanou bundu s přezdívkou na prdeli, bych pak byl asi snadnou kořistí místních strážců zákona a já bych si ještě pár dnů rád polyžoval.
Kreativní ústup
Inu, po několika zastávkách se moje nová známá dostala až k mezistanici, kde jsem měl zaparkované auto. Zastavila, já u ní a její přítel nás velkým obloukem objel a mizel. Vysvětlil jsem slečně, že zavoláme polici, i když jsem si úspěchem v tomto směru nebyl vůbec jist, ale zafungovalo to. Slečna, rádoby resignovala a s výrokem, že hole jsou sice přítelovo, ale ať si je klidně necham se celkem rychle dala na ústup. Vystavil jsem jí tedy pár jadrných pochval a šel k autu. Zmrdi.